Cortina d´Ampezzo
Oblast Benátsko, 1 224 m n.m., 8 000 obyvatel.
Údolí Ampezzotal se rozkládá uprostřed celé oblasti ampezanských Dolomit. Probíhá od severozápadu k jihovýchodu a je nejvýznamnější dolinou v celých Dolomitech. Dolinou protéká říčka Boite, která se v Pieve di Cadore vlévá do řeky Piavy.
Cortina d'Ampezzo má nejen výborné horské klima, ale jsou tu i všechny možnosti pro letní i zimní pobyt. Světoznámé turistické centrum, nejfrekventovanější místo zimních sportů v Itálii, leží ve východní části Dolomitů, v údolní kotlině, obklopené vysokými kopci. Udílí se tu literární cena "Cortina - Ulisse". V roce 1956 dějiště VII. zimních olympijských her. Silnice "Strada d'Alemagna" z r. 1830 spojila Benátky s Insbuckem.
První rozvoj cizineckého ruchu nastal v polovině 19. stol., kdy na oblast upozornil Pavel Grohman a dalšíí průkopníci alpinismu. Kolem r. 1875 vznikly prvníí hotely, z nichž tři dosud stojí: Croce Bianca, Aquila Nera a Stella d'Oro.
Na Corso Italia, rušné hlavní ulici (pěší zóna), stojí pompézní farní kostel ze 13. století (často přestavován), je vyzdoben nástropními a chórovými freskami od Franze Antona Zeillera (1774), na prvním bočním oltáři vlevo je tabernákl od Antona Brustolona (1724). Rozhled z kostelní věže, 72 m vysoké. Věž byla postavena v l. 1853 - 1858.
Nedaleko jihovýchodně od kostela, v budově Casa de ra Regoles, je instalovaná sbírka Maria Rimoldiho (současné umění) a muzeum (zkameněliny, národopis). V umělecké sbírce jsou zastoupena díla De Chirica, De Pisisa, Guttusa, Morandiho a dalších.
Dále jihovýchodně u hřbitova je pěkný barokní kostel Madonna della Difesa z 15. stol., byl přestavován v 18. stol., uvnitř rokokový.
Starý dům "Casa Ghedina" na severním okraji obce má freskami zdobené vnější stěny.
Sportoviště
V severní části Cortiny je Olympijský zimní stadión (Stadio Olimpico del Ghiaccio). Pomník připomíná francouzského geologa Dieudonné Dolomieua (1750 - 1801), podle něhož jsou nazvány Dolomity. Pomník generála Antonio Cantore, který zahynul v první světové válce pod vrcholy Tofany. Olympijský zimní stadion: ledová plocha má 4 320 m2, kolem jsou tři hlediště ve tvaru podkovy.
Jižně od města, při silnici do Piave di Cadore, u osady Zuel,je na pravé straně velký Olympijský skokanský můstek (Trampolino Olimpico di Salto "Italia").
V kostnici v osadě Pocol jsou uchovány ostatky 7 725 padlých v první světové válce a v kryptě je pochován generál Cantore.
Horské dráhy na západní straně doliny
Visutá dráha (Freccia del Cielo = Nebeský sloup) spojuje stadión přes Col Druscić (1 770 m) s Ra Valles (2 470 m, odtud vede dvousedačková lanovka na vrch Tofana (2 823 m) a Tofanu di Mezzo (3 244 m, horní stanice 15 minut pod vrcholem).
Sedačková lanovka z Campo Corona (1 220 m) přes Colfiere (1 462 m) na Col Druscić; dvě paralelní lanovky z Rumerla (1 678 m) přes Rifugio Duca d'Aosta (2 098 m) na Forcella Pomedes (2 282 m, chata).
Z Piazza Roma (poblíž farního kostela) vede visutá dráha na rozhlednu Pocol Belvedere (rozhledna na Crepe, 1 539 m), hotelový areál se rozprostírá vysoko nad kotlinou Cortina d'Ampezzo.
Horské dráhy na východní straně doliny
Sedačková lanovka z Guargnć (1 304 m) přes Col Tondo (1 437 m) na Rifugio Mietres (1 710 m).
Od autobusového nádraží vede visutá kabinová dráha přes Mandres (1 480 m) na Rifugio Faloria (2 123 m) a na Capanna Tondi di Faloria ve výšce 2 327 m.
Výlety
Do Osady Zuel přes samotu Campo di Sotto malebnou soutěskou potoka Costeano (1 h); K jeskyni "di Volpera" (vznikla zřícením skal masívu Mt. Crepa) přes Mortisu (0,5 h); K jezeru Lago Ghedina přes osadu Cadin (1 h); K chatě Rif. Col Druscié pohodlnou cestou lesem (1,5 h, též lanovka); K chatě Rif. Mandres (asi 1 h, také lanovka); K chatě Rif. Croda da Lago, 9 km po úzké silnici; K chatám Faloria (též lanovka) a Tondi di Faloria (2,5 - 3 h); K chatě Rif. Son Forcaa ze sedla Passo Tre Croci (1 h); K chatě Rif. Vandelli ze sedla Passo Tre Croci (1,5 h; K chatě Rif. Giussani na sedle Forcella di Fontana Negra od chaty Rif. Dibona (až k ní autem) (1,5 h). Z Cortiny vychází mnoho cest a většina chat je dosažitelná buď autem nebo lanovkou. Proto vysokohorské túry začínají většinou až u chat.
Lago Ghedina (1 449 m)
Tiché lesní jezero na východním svahu Tofan. Z Cortiny (1 211 m) přes Ronco k jezeru Lago Ghedina a přes Cadin di Sopra zpět.
Celý okruh asi 3 h. Cortina - jezero Ghedina 1,5 h. Nenáročné putování po dobrých cestách nebo horských cestách. Nejvyšší bod Sella Belvedere (1 485 m), převýšení 246 m.
K nejoblíbenějším výletům z metropole Dolomit Cortiny lze počítat návštěvu malého jezera Lago di Ghedina. K tomuto jezeru položenému na východní straně Tofan v nádherném jehličnatém lese dospějeme po dobře vyznačených cestách nebo úzkých horských silnicích. Cesta nazpět probíhá o "patro" níže okolo osad Cadin di Scotto, Cadin di Sopra a Cadelverzo. Nikoli ve vrcholném létě, ale jednoho bezvadného, krásného říjnového podzimního dne se stane tato procházka nádherným zážitkem za intenzivního podzimního zbarvení listí vysoko nad pánví Cortiny. Nádherné výhledy a pohledy na seskupující se masívy Ampezzanských Dolomit na severu a na severovýchodě, zvláště na Pomagagnon, Cristallo, Sorapis a Atelao zůstanou pro každého nezapomenutelnými.
Z Cortiny po silnici do sedla Falzarego na západ vzhůru k velké levotočivé zatáčce u skupiny domů Ronco. Zde doprava k Villa Ideale, potom částečně doleva k Villa Clemente (tabulka). Nyní do lesa, přes bobovou dráhu (most) a po cestě č. 413 vzhůru k asfaltové silnici (cesta č. 414), která ji křižuje, tam doleva na sever přes Sella Belvedere (1 485 m) podél východních svahů Tofan přímo k malebnému jezeru Lago Ghedina (1 449 m). Zpět po silnici severním směrem částečně serpentinami dolů, projít pod Sass Peron a k Ponte de ra Sia. Nikoliv přes řeku Boite, nýbrž vpravo a po sjízdné cestě (č. 417, později 415) k jihu nejprve rovně, pak vzhůru přes osady Cadin di Dotto, Cadin di Sopra a Cadelverzo do Ronca a po Falzarefostraße do Cortiny.
Zajímavá je jízda autem (40 km) kolem masívu Monte Cristallo k jezeru Misurina. Od jezera vede silnice pod vrcholy Tre Cime di Lavaredo k chatě Rif. Auronzo, silnice s mýtem.