» Alpy » Dolomity » San Candido

San Candido

Provincie Bozen 2 950 obyvatel, 1 173 m.

Obec leží při vyústění Sextenského potoka do Drávy. Osídlení zde bylo zaznamenáno již od dávnověku od halštatské kultury přes indogermánské kmeny až po Illyry, kteří už zde měli svoje pole a pastviny. Později sem přišli Keltové, od nich snad pochází i název Innichen (indus = nádherný). Pak si přisvojovali oblast Alp Římané. V údolí Pustertal byly zbudovány panské cesty, které spojovaly přístavní města Aquileja s Augusta Vindelicorum (Augsburgem). Od 4. do 7. stol. tudy procházeli mongolští Hunové a po nich se sem dostali Slované. Od r. 593 sem začali proudit Bajuwaři a docházelo k prvním bojům mezi nimi a Slovany. V r. 769 zde dal bavorský velmož Tasilo III. postavit benediktinský klášter. Jeho moc sahala tehdy od údolí Gsieser Tal (na západě) až k Abfaltersbachu. V r. 816 předal císař klášter řádu Freising, jehož biskup zde zastupoval děkana. Za císaře Otto I. (937 - 973) byl Innichen povýšen na panství. Ve 13. stol. dostala obec vzhled pevnosti, v r. 1313 jí bylo přiznáno trhové právo. V průběhu dalších staletí mnohdy utrpěl častými požáry. V r. 1809 zde zasedal francouzský stanný soud. V první světové válce se obec stala častým cílem útoků z italské strany, protože zde byla kasárna i vojenský tábor. Ve druhé světové válce byl Innichen několikrát napaden leteckými nálety. Vzhledem ke své strategické poloze na průjezdní komunikaci získávala obec vždy na významu. Od r. 1919 je sídlem italského pohraničního útvaru.

Jeho šťastná poloha, mezi k Dolomitům se vypínajícími lesními terasami a slunnými svahy hor severně od obce, má za následek i jeho oblibu jako letoviska. Také v zimě zde postupně nachází mnoho vyznavačů zimních sportů "svoje místo", a proto zde vyrostlo i lyžařské centrum.

Klášterní kostel sv. Candida a Corbiniana byl založen r. 1140 na místě benediktinského kláštera. Ze 12. stol. pocházejí jeho venkovní zdi, hlavní apsida a krypta. V l. 1320 - 1326 byla postavena zvonice. V r. 1524 byla vybudována Pomocná kaple (Nothelfenkapelle) s pěknou síťovou klenbou. Varhany pocházejí z r. 1629. V l. 1413 a 1554 utpěl kostel při požárech velké škody. Přestavby v 18. a 19. stol. částečně znehodnotily předchozí krásnou architekturu. Do kostela se vchází impozantníím románským portálem, z fresek v kostele se zachovaly jen fragmenty, avšak poměrně zachovalé fresky z 16. stol. jsou v Pomocné kapli. Kaple Dorotheenkapelle má rovněž pěknou fresku z 15. stol. Pěkný pohled je na Kalvárii (ze 13. stol.) ve zvýšeném presbytáři. V příčné lodi jsou pěkné řezbářské práce z 15. - 17. stol. V r. 1969 byly v kryptě odkryty další románské malby z konce 13. stol. Nad jižním portálem jsou malby Krista a císaře Otto I. z 15. stol.

Stará budova dómské školy (dnes klášterní archiv) v severní hřbitovní zdi. Její východní část pochází z 8. stol., západní ze 14. stol. Svůj dnešní vzhled má budova ze 16. stol. V interiéru je obsáhlý archiv (staré listiny a dokumenty a mezi jiným i misál ze 14. stol. Hřbitov má zajímavé náhrobky (uměleckokovářské práce).

Farní kostel ve Viersachu na pěkném návrší pochází ze začátku 13. stol. V r. 1470 byl zaklenut a zvětšen. Zajímavé jsou pěkné fresky z 15. stol. Oltář je novogotický z 19. stol., obě boční sochy jsou však z období kolem r. 1530.

Kostel Altöttinger a Heilig-Grab (Božího hrobu) ze 17. stol. vznikl ze dvou společně stavěných kaplí, které jsou napodobeninou Kostela Božího hrobu v Jeruzalémě a Milostné kaple v Altöttingu. Kaple Altöttinger Kapelle je polygonální budova s kopulí, kaple Heillig Grab je tvořena polygonální halou s klenutím, lucernou a cibulovou střechou. Uprostřed je potom Boží hrob.

Kostel s klášterem františkánů byl postaven v l. 1693 - 1698. V r. 1945 klášter vyhořel a byl znovu postaven a rozšířen. Za pozornost stojí křížová chodba s klenutím.

Farní kostel sv. Michala byl připomínán r. 1241, ale je určitě starší. Kostel vyhořel r. 1735 (věž zůstala zachována) a r. 1760 byl znovu barokně vystavěn.

Špitální kostel pochází ze starého dominikánského kláštera ze 12. stol., r. 1832 byl zaniklý klášter koupen obcí a přestavěn ve špitál. Od r. 1945 je zde zařízení pro řádové sestry. V l. 1967 - 1977 byla severně odtud postavena moderní nemocnice. Kostel má částečně zachované své románské části, štukatura je z r. 1720.

Kaple na kopci Innichberg je z r. 1593. V interiéru pěkný křídlový oltář. Dnešní podoba radnice je z r. 1554. V l. 1974 - 1976 byla restaurována. Obecní muzeum v radničním sklepě.

Výlety: K prameni Drávy (0,5 h); K přehradě tzv. Sextenskou lesní cestou (0,75 h).

© 2006 Alpy-turistika.cz [mapa]: Švýcarské Alpy - Rakouské Alpy - Dolomity